Ideje, které určují podstatu a život člověka, jsou v něm tajemným způsobem dány. Když odroste dětství, počnou v něm klíčit. Zmocní-li se ho mladistvé nadšení pro vše pravdivé a dobré, rozkvetou a nasadí plody. Ve vývinu, který pak prožíváme, jedná se vlastně jen o to, kolik z toho, co náš životní strom zjara na plodech nasadil, na něm zůstane.
Jako věrný rádce provázelo mne na mé pouti přesvědčení, že máme v životě bojovat, abychom zůstali tak smýšlejícími a cítícími, jako jsme byli v mládí. Bránil jsem se instinktivně, abych se nestal tím, co se obvykle nazývá “zralým člověkem”. Výraz “zralý”, použit o člověku, byl mi a je mi dosud čímsi nevlídným, pochmurným. Slyším při něm spoluznít jako disonance slova zchudnutí, zakrnění, otupění. Co se nám obyčejně jeví jako zralost, je rezignovaná rozumnost. Dospíváme k ní po příkladu jiných tím, že obětujeme myšlenky a přesvědčení za mlada nám drahá, jedno po druhém. Byl přesvědčen, že pravda zvítězí - nyní už přesvědčen není. Důvěřoval lidem – již nedůvěřuje. Věřil v dobro – již nevěří. Horlil pro spravedlnost – již nehorlí. Spoléhal v moc dobrotivosti a mírumilovnosti – již nespoléhá. Dovedl se nadchnout – již nedovede. Aby snáze proplul úskalími a bouřemi života, ulehčil své loďce. Vyházel přes palubu hodnoty, které pokládal za postradatelné. Ale byla to nezbytná potrava, nezbytná vláha, jichž se zbavil. Pluje teď sice snáze, ale jako skomírající člověk. Poznání života, které máme my, dorostlí, sdělovat mladistvým, nezní tedy: “Skutečnost již s vašimi ideály zatočí!” nýbrž: “Zapusťte kořeny ve svých ideálech, aby vám je žití nemohlo vzít!” Kdyby lidé zůstávali tím, čím jsou ve čtrnácti letech, jak zcela jiný by byl svět!
(Albert Schweitzer)
Jasně, PavleV, <br />
<br />
možná jsem nečetl to, co ty, (navrhuji tykání). <br />
Neboj se, já jsem se už nejednou setkal s prapodivnými sektáři a bizarními naukami, četl jsem různé podivné knihy, vydávající se za křesťanské. Nejsem úplně naivní. Něco mi z Rohra přišlo divné, to přiznávám, ale tím jsem se nezaobíral. Nepovažuji jeho názory za to, co by mě formovalo, není to žádný můj guru, prostě mě v určitém nedávném období jeho knihy dost věcí osvětlily. <br />
<br />
Jestli snad narazím na něco nebiblického, (nemám v plánu pídit se po jeho knihách), změním svůj názor. Nemyslím si, že by byl tak "malá ryba", aby ho církevní představitelé oficiálně nezkritizovali, kdyby to bylo třeba. Má přece dost velký vliv. Kdyby ses v tom něco dozvěděl, budu vděčný za informace.
davidCh:<br />
Pošlu ti přes vzkazy některé jeho texty. On je Rohr fakt malá ryba, akorát prý často navštěvuje ČR, jinak není až tak známý. Navíc jsem v těch jeho textech natrefil kromě bludů i na otevřené lži, je to maras.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.