Město, které spáchalo sebevraždu 1/3

17. 4. 2010 19:26

 

15.4. 2010 proběhla v liberecké galerii U Rytíře vernisáž výstavy s názvem Už nejdu do Ještědu1. Týž den byla v pražském centru současného umění DOX otevřena výstava o celoživotním díle Jana Kaplického2. Spolu s uvedením filmu Oko nad Prahou3 do českých kin tu máme ve dvou dnech hned tři významné počiny, které ani ne tak reflektují stav současné architektury, jako spíše nastavují zrcadlo české společnosti. Přestože jsou obě  výstavy skvělé, pohled do onoho pomyslného zrcadla už tolik příjemný není. Působí dokonce bolest, zapříčiňuje chaos. Knihovna na Letné sice neměla mít cortenovou fasádu jako obchodní dům Ještěd, přesto mají oba projekty cosi společného. A možná je toho více, než se zdá...

O národní knihovně jsem již napsal dost. Zkusme se podívat z širšího úhlu ještě do zrcadla libereckého problému. Protože jedině na svém blogu mám prostor takřka neomezený, mohou se jeho čtenáři začíst do nejdelší možné verze článku. Bude na pokračování, protože by to jinak asi nikdo nečetl...

Post mortem

Nedávno se mě kdosi zeptal, zda dokážu definovat současný trend ve vývoji umění, designu, grafiky a architektury a zda existuje název, který by ho vystihl. Odpověď byla jednoznačná: nejvíce převažujícím trendem je v současnosti lidská blbost. Architektura to odnesla nejhůř - knihy nebo časopisy ještě můžeme hodit do kamen, ale zbourat barák už vyžaduje o něco víc úsilí. A když už se jednou za čas rozhodneme něco zbourat, nezdržujeme se žádnou kvalifikovanou diskuzí, aby tak mohl být setřen rozdíl mezi morální, ekonomickou a fyzickou životností stavby, což má pro urbanistický vývoj měst naprosto destruktivní následky. Ale o tom se přesvědčíme v brzké budoucnosti, kdy si budou pamětníci rvát vlasy, proč onehdy nezakročili například proti demolici libereckého Tesca - bývalého obchodního domu Ještěd.

Nutno dodat, že Liberec přišel o stavbu, která byla důležitým svědectvím doby. Byla to vlastně jedna z mála staveb ze 70. - 80. let, které měly z architektonického hlediska alespoň nějakou hodnotu.  Podobné náznaky svobodného rozhodnutí a počinu architektů té doby spočítáme na prstech dvou rukou. A nejen to. Tím, že radnice dala zelenou nesmyslným investorským záměrům, byla donedávna živému městskému centru zasazena smrtelná rána. Dnes mohou architekti po mnoha neúspěšných intervencích už jen suše konstatovat definitivní exitus.

O tom svědčí i průvodní slovo prof. Jiřího Suchomela k výstavě s prozaickým názvem Už nejdu do Ještědu: „Z Liberce zmizelo obchodní středisko Ještěd, aby uvolnilo prostor pro komerční development. Stalo se tak navzdory názoru odborné komise památkářů a přes úsilí o jeho památkovou ochranu. Zmizela budova, která vyvolávala i negativní reakce, která ale patřila k obrazu města. Zmizela jedna z mála českých staveb navržených v duchu strukturalistické architektury. Vznikala složitě, dlouho a s potížemi. Zmizela rychle, bez diskuse o jejím možném zachování a využití pro vhodný účel. Jak je snadné bourat. Jistě, svět se vyvíjí a mění. Rozvoj dolního centra města ale mohl proběhnout i při zachování tohoto jedinečného domu. Ten byl koncipován jako otevřený systém, který bylo možno modifikovat nebo dostavět. Takovou úvahu ale nikdo nepředložil.
Doufejme jen, že se podobným bleskovým amputacím našeho kulturního dědictví dokážeme v budoucnu ubránit. Jinak můžeme zakrátko obývat zemi sice plnou komerčních staveb, ale oproštěnou od své historie."

Snadno si lze představit rok 2040, kdy po třiceti letech neúspěšné resuscitace městského centra bude konečně zřízen útvar hlavního architekta, absentující tou dobou v Liberci již desítky let. Povolaný odborník snad konečně začne masírovat na správných místech, až se podaří opět rozběhnout tep městského srdce. Celkové zotavení si však vyžádá další oběti, obnova bude trvat mnoho let a její náklady rozhodně přesáhnou vstupní investice.

Divoký sever

Co se děje v posledních letech v Liberci lze přirovnat situaci na Divokém západě koncem 19. století, kdy živelný ekonomický rozvoj podpořen zlatokopeckou horečkou budoval města rychleji než se stačila rozvinout socio-kulturní síť, která by vzniknuvšímu městu zaručila trvalé osídlení a ekonomickou nezávislost. Některá města tak záhy ztratila na významu nebo byla obyvateli úplně opuštěna. Městečka duchů jsou dnes v Americe vyhledávanou atrakcí, ale že by se díky něčemu podobnému stal turisticky atraktivní i Liberec, který při své krajinné poloze vyniká úplně jinými přednostmi, se zdá více než nepravděpodobné.

Město pod Ještědem si mezitím pořídilo jedno obří rumiště po bývalé Textilaně, pár poloprázdných hmotově přebujelých obchodních paláců a vytěženou jámu s jezírkem uprostřed v samotném srdci. Její vytěžení bude mít ještě soudní dohru, která může stát daňové poplatníky 1,5 miliardy korun.4

Závod

Už od počátku bylo jasné, že tři nová obchodní monstra v centru města budou pro Liberec velkým soustem. Obchodní plocha se v Liberci během pár let zněkolikanásobila a z posledního místa v této statistice se rázem vyklubalo prvenství mezi stotisícovými sídly v ČR. Stavění „shopping mallů" je dnes prostě v módě a jen málokdo dokáže odolávat nájezdům ziskuchtivých developerů bez ohledu na to, zda jsou nové obchody vůbec potřeba.

Ač živelný růst Liberce souvisel vždy s rozvojem průmyslu, zažívá dnes město zřejmě největší komerční masáž, která nemá v jeho historii obdoby. Zarážející je především fakt, že v dřívějších dobách město přirozeně reagovalo na potřebu nové výstavby s ohledem na vzrůstající ekonomickou sílu. Dnes se však staví obchodní plochy na první pohled předimenzované v porovnání s kupní i prodejní silou. Ani není nutné pozastavovat se nad kvalitou vznikající architektury (dá-li se v tomto případě o architektuře mluvit), abyste nabyli pocitu, že tady něco nehraje. Jedinou otázkou zůstává, zda zastupitelé jen cosi nedomysleli, anebo se jedná o cílené obohacování vlastních kapes na úkor likvidace samotného města, do jehož čela byli zvoleni.

pokračování zde ---->

 

POZNÁMKY:

1) O liberecké výstavě informuje např. Liberecký deník: http://liberecky.denik.cz/kultura_region/uz-nejdu-do-jestedu-nazev-vystavy-a-tema-ktere-roz.html

Pořad z cyklu Reportéři ČT o kauze kolem bourání domu je ke shlédnutí zde: http://www.ceskatelevize.cz/program/209452801240018.html?online=1#video

2) Jan Kaplický - Vlastní cestou, Centrum současného umění DOX, 16.4. - 2.8. 2010 http://www.doxprague.org/cs/exhibition?21

3) Oko nad Prahou, oficiální web: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/okonadprahou

4) O tom informovala např. MfD, dle této zprávy: http://www.archiweb.cz/news.php?type=&action=show&id=6479

FOTO:

1) Jiří Novák: z výstavy Už nejdu do Ještědu - Obchodní centrum ve fotografiích a dokumentech, Galerie U Rytíře, Náměstí Dr. E. Beneše 1, Liberec; 14.4. - 13.5. 2010

2) Filip Landa: město duchů Ballarat v Nevadě, USA

 

Zobrazeno 4964×

Komentáře

Marie Křehotová

Tento článek je trefný a vystihuje problémy urbanistického rázu, nejen ve městě Liberec. S takovými problémy se potýká více měst v severních Čechách, kdy zastupitelé měst a jiných institucí rozhodují o radikálních zásazích do přestavby sídel a krajiny s nimi související. Obyčejní lidé nemají přiliš šanci na diskuzi o těchto problémech a jejich efektivních řešeních.

Andrea Hýblová (Neposeda)

Jezdívám do rodného Liberce zřídka, pokaždé se bojím podívat se okolo sebe. Je čím dál hnusnější. OD Ještěd jsem zastihla ještě na nohou, ale už se z něj prášilo při bourání... Bylo mi nějak smutnu. A vůbec mi náladu nespravily další mega hyper super stupidní OC, co jich jen máme v centru i po obvodu města.

jenikjejenjeden

pokud na to máte čas, založte o.p.s. a pruďte a pruďte a pruďte. jako v teplicích - <a href="http://www.pro-polis.cz/prior" target="_blank">http://www.pro-polis.cz/prior</a>

Filip Landa

Tak mi ten clanek chce na pokracovani otisknout MF Dnes. 1.6. vyjde prvni dil.

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona