VELIKONOCE v Litoměřicích...

22. 3. 2008 11:51
Rubrika: články

ZELENÝ ČTVRTEK
Už když jsem vešel do sakristie, zavanul na mě zvláštní pocit – člověk jako by se vrátil do minulosti. Téměř stejný okamžik jako před 4, 5 lety. Několik ministrantů ze starší generace (většina mladších nepřítomna - výjimku tvoří je
n Matoušek, který před čtyřmi lety ještě nebyl na světe:), starý biskup, generální vikář, navíc snad jen bývalý Posádův sekretář, který byl ustanoven katedrálním kaplanem - nikoliv farářem (aby náhodou nevznikla farní, nedej Bože ekonomická rada).
Nic nezměněno, všichni jsou jen o 4 roky starší. Začíná mše svatá, obřady Zeleného čtvrtka. Podivně smutná nostalgie. Bohoslužba probíhá vcelku důstojně, kolem oltáře pomalý pohyb, hustý vzduch... Na obou
koncelebrantech patrná nervozita, emeritní biskup Koukl v pohodě, jen má problém se čtením. Byl vytištěn speciální pontifikál s obřím písmem. S obtížemi omývá nohy dvanácti vyvoleným.
Jako by se mi před očima odehrával film pro pamětníky. Vrátili jsme se do doby před Pavla Posáda. Kromě jeho obrázku v sakristii, který
ještě nikdo nestačil strhnout, žádná připomínka jeho osoby...
Zajímá mne, co se všem přítomným lidem (kterých je na Zelený čtvrtek neobvykle málo) honí hlavou... Co se asi honí hlavou dvanácti „apoštolům“ vybraným k mytí nohou? – opět stará generace, většina z nich tam seděla snad již před 10 lety... Na okamžik se jejich výběr obměnil, aby se zas o několik let starší a skleslejší vrátili... Co se asi honí hlavou všem
ministrantům? Co se honí hlavou koncelebrantům a hlavnímu celebrantovi?
Naposled se rozezvučí zvony, zní posmutnělým tónem, v Gloria se těžko hledá radostný náboj... Středem kostela prochází průvod za zvuku klapaček, zahalen do dýmu kadidla... Krátké uctění Eucharistie uložené do „
Getsemanské zahrady“, průvod kráčí pomalým krokem zpět k oltáři, který je záhy obnažen, inclinatio, procedamus... Deogratias... Prázdnota. Svatostánek je prázdný... Nic to se mnou nedělá. Torzo spolča kráčí potemnělými Litoměřicemi na Agapé, poslední večeři s nekvašenými chleby a bylinami.. Nikdo nesmí vlastnit chamec. Napočítal jsem nás přesně 12 - jako apoštolů. Kristus je uprostřed nás... prosí: zůstaňte, bděte se mnou... Nakonec ale všichni uléhájí ke spánku...
Jak budou vypadat obřady Velkého pátku? ............

 

VELKÝ PÁTEK
V 15:00 vyráží malá část stretka na tradiční křížovou cestu na Radobýl... Účast je snad nejochablejší za posledních x let, většina odjela slavit Velikonoce jinam... Tlučeme hřeby do dřevěného kříže, fouká vítr, bahno, skvělá viditelnost, Středohoří v zajímavém mračnu, sem tam vysvitne slunce...
Přicházím do tiché katedrály... začínají obřady Velkého pátku, prostratio... Hlavní celebrant má velký problém po prostraci vstát. Atmosféra podobná té včerejší, dnes je smutek na místě. Jako by se kolem oltáře místo ministrantů pohybovali jen stíny. Při pašijích řve mládež z oratoří: „Pryč s ním, ukřižuj ho...“ Homilie stejná jako každý Velký páte
k v letech 1990 – 2004. Ve zpívaných přímluvách místo prosby za biskupa zaznívá: Prosme za našeho apoštolského administrátora Dominika...
Uctívání kříže... Stojím u předních lavic, kdyby se náhodou někomu po pokleknutí nepodařilo vstát. Mezi lidmi zahlédnu nečekaně jednu známou tvář... Podivné. Už přes půl roku mi Bůh podobně komplikuje život, ale již za ničím nehledám žádná znamení... Podívám se zpět na ukřižovaného Ježíše... Vybavuje se mi, jak loni biskup Pavel nenechal vsadit kříž do stojanu a sám ho během celého uctívání držel... Scenérie je dnes vskutku zvláštní: naskýtá se mi průhled k sedes - vprostřed ukřižovaný Kristus, v průhledu sedí generální vikář po jeho levici!

Malému Matouškovi vypadává z ruky mitra.
Je přinesena Eucharistie. Sleduju zajímavé
nedorozumění, kdy chce biskup podat přijímání koncelebrantům, chvíli se o hostii přetahuje s generálním vikářem... Ten jako by nevěděl, jak ji uchopit...
Obřady pomalu spějí ke konci, v katedrále zůstává paprsek světla od reflektoru směřující na kříž... U Božího hrobu se přes noc bdít nebude.
Na vigilii se letos nebudou číst všechna čtení, rozhodl jsem se na vzkříšení odjet také jinam... Tím končí moje referáty, snad to zbytek kluků zvládne odministrovat...
Vrátím se zpět až na "mrskút"... a všem panověě nezbude nic jiného, než naplnit džbanověě a těšit se, že třeba někdy příště... vstane i v Litoměřicích...

Loňská fotka - biskup Pavel Posád držící kříž: 

 

A něco z letoška: 

 

 

Zobrazeno 2004×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona